<rss version="2.0" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom">
  <channel>
    <title>Zahradní Středisko</title>
    <link>https://www.zahradnistredisko.cz/</link>
    <language>cs</language>
    <copyright>GARDEN WORLD s.r.o.</copyright>
    <managingEditor>info@zahradnistredisko.cz</managingEditor>
    <webMaster>info@versoft.cz (Versoft s.r.o.)</webMaster>
    <category>info@zahradnistredisko.cz</category>
    <docs>http://blogs.law.harvard.edu/tech/rss</docs>
    <lastBuildDate>Wed, 13 May 2026 03:41:19 GMT</lastBuildDate>
    <atom:link href="https://www.zahradnistredisko.cz/scripty/rss.php" rel="self" type="application/rss+xml" />
    <image>
      <url>https://www.zahradnistredisko.cz/upload/obrazky/nastaveni/obrazek-1-1.png</url>
      <title>Zahradní Středisko</title>
      <link>https://www.zahradnistredisko.cz/</link>
    </image>
          <item>
       <title>Přesazování pokojových rostlin</title>
       <link>https://www.zahradnistredisko.cz/presazovani-pokojovych-rostlin.html</link>
       <guid>https://www.zahradnistredisko.cz/presazovani-pokojovych-rostlin.html</guid>
       <description>Koncem února a během března je ideální doba na přesazování pokojových rostlin. Dny se postupně prodlužují, přibývá na intenzitě slunečního svitu a i rostliny se po zimě mohou znovu nadechnout. K tomu bychom jim měli dopřát dobré podmínky v podobě nové zeminy a prostornějšího květináče. Jak se správně přesazují pokojové rostliny? Jaký substrát zvolit a jaký vybrat květinový obal - květináč?Pokojové rostliny se přesazují podle jejich potřeby, ale vhodným obdobím je – jak jsme již zmínili - konec února a měsíc březen. Přesazujeme ale tehdy, pokud rostlina neprospívá a roste velmi pomalu, pokud je půda vysušená i přes dostatečné zalévání rostliny, nebo kořeny rostliny prorůstají skrz spodní otvory v květináči. Dalším znakem, že rostlina potřebuje novou půdu, je houbový zápach půdy.PřípravaPokud budeme přesazovat jen menší pokojové rostliny, zvládneme to sami. Pokud potřebujeme přesadit velké rostliny, bude lepší požádat někoho o spolupráci.K přesazování budeme potřebovat vhodné substrátové směsi, květináče i materiál na drenážní vrstvu. Pokud budeme upravovat kořeny, využijeme nůž a další pomůcky.&amp;nbsp;SubstrátSprávné složení a kvalita substrátu jsou klíčové, protože dodává rostlině základní živiny. Složení substrátu také ovlivňuje způsob průsaku vody. Pro pokojové rostliny existuje velké množství substrátů od různých výrobců. Základní jsou dva typy substrátů, které obsahem živin přesně odpovídají nárokům rostlin. Prvním typem jsou substráty pro kvetoucí rostliny. Tento substrát se hodí pro africké fialky, fuchsie, bramboříky atd. Pro rostliny ozdobné listem se používá substrát pro zelené rostliny a palmy. Dalším substrátem je směs pro kaktusy a sukulenty, který se díky obsahu písku a štěrku vyznačuje dobrou propustností.Pokud si nevíme rady s výběrem substrátu, požádáme o radu ve specializované prodejně. U menších rostlin měníme veškerou zeminu za nový substrát. U větších rostlin postačí pouze doplnění horní vrstvy.Vyjmutí rostliny z původního obaluNový květináč vybíráme v první řadě podle velikosti. Ta by se od předchozí neměla razantně lišit, postačí nádoba zhruba o 2 až 3 cm větší, než původní obal. Zbytečně velký prostor by podnítil rostlinu k růstu kořenů, nikoli do květů. Jako nejvhodnější varianta se osvědčují květináče opatřené otvorem, které umožní odtok přebytečné vody do podmisky.Důležitá je také volba materiálu a to nejen z estetické stránky, ale také díky rozdílným vlastnostem materiálů. Plastový obal dlouho drží vlhkost a tak rostlinu stačí zalévat méně. Naopak hliněný květináč umožňuje odpařování vody, díky čemuž chrání rostlinu před přemokřením. Pro orchideje se doporučuje průhledný květináč.Formát květináče se odvíjí od druhu pokojové rostliny: mělké nádoby vyhovují azalkám, kaktusům, bonsajím atd., naopak hlubší a užší nádoby se hodí pro palmovité rostliny. Nezapomínejme na estetické hledisko, na vhodný poměr rostliny a hmoty květináče, na snadnou údržbu a především na to, aby květináč nepropouštěl vodu na další povrchy.</description>
       <pubDate>Wed, 15 Mar 2023 19:34:08 GMT</pubDate>
     </item>
         <item>
       <title>Vápník a vápnění půdy</title>
       <link>https://www.zahradnistredisko.cz/vapnik-a-vapneni-pudy.html</link>
       <guid>https://www.zahradnistredisko.cz/vapnik-a-vapneni-pudy.html</guid>
       <description>Vápněním se rozumí průběžné doplňování vápníku do půdy. Vápník je jedním ze základních prvků půdy. &amp;nbsp;Množství vápníku v půdě zásadně ovlivňuje fyzikální a chemické procesy nejenom v půdě ale i v rostlinách. Proto abychom mohli úspěšně pečovat o půdu je důležité znát její typ, druh její složení a zrnitost a především její pH( kyselost půdy). Například lehčí půdy vyžadují jen slabší dávky hnojení vápníkem a naopak čím těžší půdy tím se množství dodávaného vápníku zvyšuje. Proto, abychom správně nastavili doplnění vápníku do půdy je potřeba znát pH půdy v místě pěstování rostlin, dále pak druh pěstované rostliny.PH zjistím nejčastěji odběrem vzorku a odesláním do specializované laboratoře kde vám zjistí nejen pH ale i dle vašich požadavků i další makro a mikro prvky včetně stopových prvků, případně výskyt toxických prvků. Tato metoda je přesná ale nákladnější. Častěji zahradníci a zahrádkáři používají lakmusové papírky pro určení pH pudy z roztoku půdy který si samy připraví. Tato metoda je rychlá, nenáročná ale taky méně přesná.&amp;nbsp;Vápník se s půdy postupně ztrácí tím že je přijat do rostlin kde vykonává nezbytné funkce a pak je spolu s rostlinou sklizen a odvezen. Dalším způsobem je &amp;nbsp;vyplavováním vodou (především u &amp;nbsp;kultur náročných na závlahu) mimo pudní profil do spodních vrstev a kde není dosažitelný pro kořeny rostlin nebo je odveden vodou mimo pěstební plochy. V neposlední řadě potom nadměrným používáním kyselých hnojiv.Vápník do půdy doplňujeme dvěma základními způsoby:Meliorační vápnění - to znamená méně častěji a nepravidelně za to však většími dávkamiUdržovací vápnění – což znamená pravidelné vápnění ploch menšími dávkami v závislosti na pěstované kultuře, kyselosti a druhu půdy.&amp;nbsp;Kdy je vhodná doba pro Vápnění?Vhodná doba je většinou mimo vegetaci to znamená prosinec až únor.Vápník je pomalu rozpustné a pomalu přijatelný prvek, jeho účinky se tak projeví často až 2 až 4 rok po aplikaci proto je výhodnější, udržovací pravidelné hnojení tímto prvkem. Vápník se do půdy dodává ve dvou základních formách a to jsou: &amp;nbsp;CaCO3 a CaO na jejich použití je pak závislá dávka. Všeobecně se nevápní &amp;nbsp;pozemky u kterých hodnota pH se blíží 7,2 nebo je vyšší.Hodnoty pH7,7 a vícesilně alkalické7,3 – 7,7alkalické6,6 – 7,2&amp;nbsp;5,5 – 6,5&amp;nbsp;4,6 – 5,5&amp;nbsp;4,4 a méně&amp;nbsp;Rostliny řadíme &amp;nbsp;podle nároků na pH půdy do skupin:&amp;nbsp;Acidofilní rostliny - vyžadují kyselé půdy s pH nižším než 6,7&amp;nbsp;- silně acidofilní rostliny preferují pH 3,5-4 ( brusnice borůvka),- acidofilní rostliny preferují pH 4,5-5,4&amp;nbsp;- slabě acidofilní rostliny preferují pH 5,5-6,4 (žito, pohanka, brambor). &amp;nbsp;&amp;nbsp;Neutrofilní rostliny pro většinu rostlin je optimální pH 6-7,5. &amp;nbsp; &amp;nbsp;Bazifilní rostliny vyžadují půdy s pH větším než 7,2 (ječmen, vojtěška).Čím a kdy půdu vápnitTěžší půdy a půdy s velikým &amp;nbsp;deficitem Vápence , páleným vápnem (CaO)( rychlejší a intenzivnější)Středně těžké a lehké půdy &amp;nbsp;Mletým vápencem &amp;nbsp;42-54 % CaO+MgO = 30-38% Ca+Mg &amp;nbsp;jeho účinek je &amp;nbsp;pomalejší a dlouhodobější.Směsi &amp;nbsp;mletých vápenatých hmotVápenec jemně mletý &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp; : &amp;nbsp; CaCO3 + MgCO3 min. 92% z toho MgCO3 max. 2%Dolomitický vápenec &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp; : &amp;nbsp;CaCO3 + MgCO3 min. 95% z toho MgCO3 min. 41,2 %Směs vápenatých hmot 50 % &amp;nbsp; &amp;nbsp;: &amp;nbsp;50% CaO + 46% CaCO3 + MgCO3Směs vápenatých hmot 30 % &amp;nbsp; &amp;nbsp;: &amp;nbsp;30% CaO + 65% CaCO3 + MgCO3Mleté vápence je možné využít i za vegetacePálené vápno&amp;nbsp;Oxid vápenatý (CaO80 -85%) – 57-60 % Ca, obsahuje &amp;nbsp;ale i hořčík v množství do 6 %.Využívá se zásadně mimo vegetaci, je to krystalická žíravá hmota vznikající pálením vápenných &amp;nbsp;hornin při teplotách nad 825 stupňů celsia. Je vhodný pro dezinfekci půdy protože je agresivnější ale zároveň není vhodný pro použití do skleníků &amp;nbsp;a lehčích půd těsně před vegetací.Pravidelné udržovací vápnění se provádí&amp;nbsp;s ohledem na množství vápníku odčerpaného plodinami, ztráty vymýváním a používáním kyselých hnojiv. Průměrná dávka je 0,022kg CaO/m2, což odpovídá cca 0,04kg CaCO3/m2 &amp;nbsp;udržovací Vápnění nevyžadují pouze půdy s vyšším obsahem uhličitanů (nad 0,3 %). Meliorační (ozdravovací): jednorázové vápnění, v dávkách max. 0,12 – 0,2 kg CaO/m2, což odpovídá 0,5 –0, 6 kg CaCO3/m2 půdy.</description>
       <pubDate>Wed, 15 Mar 2023 07:01:33 GMT</pubDate>
     </item>
       </channel>
</rss>